Zorka Horká / Motoairbagy.cz u nás v Albánii
Zorka Horká / Motoairbagy.cz u nás v Albánii
Posledních šest let jsem snila o tom, jak se jednou dostanu na motorce do terénu. Jenže moje pracovní vytížení, které zahrnuje celorepublikové kurzy pro motorkáře Učme se přežít (www.ucmeseprezit.cz), role ambasadora airbagových systémů Hit-Air (motoairbagy.cz) a zaměření na odškodnění újmy na zdraví po dopravních nehodách – s důrazem na motorkáře (motoodskodneni.cz) – mi v letní sezóně nedává moc prostoru pro mé vlastní sny. K tomu všemu se přidal kolaps v osobním životě, kdy se rozešly naše cesty s dlouholetým partnerem. A pak, jako blesk z čistého nebe, jsem se po delší době potkala s Mildou. Oběma nám celkem podobně hrabe a tak jsme se rozhodli, že on bude ten, kdo mě – absolutního offroadového nováčka – nejen posadí do sedla enduro motorky, ale zároveň mě i naučí jezdit v terénu tak, abych se za to nemusela stydět ani já, ani on.
Naštěstí mám už něco na dvou kolech za sebou pohybuji se mezi profesionály, kteří učí jezdit na motorkách nejen běžné řidiče, ale i učitele autoškol, zkušební komisaře a jednotky Policie ČR. Díky těmto zkušenostem mi mnohé věci do sebe zapadají rychleji, než by tomu mohlo být u někoho jiného – dokážu porozumět souvislostem, proč po mně Milda chce to či ono a co tím sleduje.
Největší bonus? Výcvik probíhal z velké části v Albánii, konkrétně na jihu v Sarandě, kde má Milda zázemí dvou apartmánů, přístup do hotelu kamaráda a samozřejmě motorky. A protože je v rámci kurzů prakticky uvažující člověk (alespoň v tomto směru – jinak je to kapitola sama pro sebe 😂), zvolil pro výcvik CFMOTO 450MT. Tento model je cenově dostupný, a když něco praskne, rozbije se, nebo prostě doslouží, oprava nestojí majlant. Díky tomu se všichni zúčastnění cítí mnohem uvolněněji – neřeší, jestli něco zničí, a mohou se naplno vrhnout do zkoušení nových věcí.
A to mohu potvrdit. Můj první terénní zážitek byl ale spíše lekcí pokory. Byla jsem přemotivovaná, s přehnaným sebevědomím a přesvědčená, že motorku zvládnu ukočírovat i v terénu. Ale houby s octem. Kvůli nerovnostem a mé nezkušenosti se mi několikrát "zgajdila" (jak říká Milda), a jednou jsem dokonce vylétla z cesty, přičemž mi levá ruka spadla ze spojky, nebyla jsem schopna přes ni odpojit motor a pravý heft použila jako držítko… Jak to asi mohlo dopadnout? Motorka mě „natáhla“ a já si pekelně jsem rozbila tlamu. A to nebylo naposledy – během prvních dní jsem skončila na zemi ještě sedmkrát. 😅
Pravda, taky do toho kecalo moje ADHD, kterému se Milda buď směje, nebo na něj kleje 😅
Nicméně, každý pád mě něco naučil. Ten poslední, kdy mě šutr trefil do hlavy, mě konečně "propleskl" a přivedl k rozumu – od té chvíle jsem začala dávat větší pozor, poslouchala jsem rady a věci do sebe konečně začaly zapadat.
A výsledek? Projela jsem s kluky 90 km náročného offroadu v národním parku (legálně) a dojela až do cíle. Pro mě, jako netrénovaného začátečníka, navíc ženu, to byl pěkný záhul. Měla jsem chvíle, kdy jsem měla pocit, že budu "plivat krev". Ale na konci mě čekal neuvěřitelný pocit. Sebevědomí, které jsem v poslední době ztratila, se mi vrátilo, a já si uvědomila, že základy mám pevně v ruce. Dokázala jsem díky Mildovi a MildaADVENTUREgang (FB) projet trasy, které by možná nezvládli ani někteří chlapi.
Offroad teď vnímám jako svůj restart. Ale hlavní důvod, proč se do toho pouštím, je touha dokonale ovládnout motorku. Zkušenosti ze silnice mi v terénu pomohly, a naopak vím, že zkušenosti z terénu mi mohou jednou zachránit život na silnici. Dalším důvodem je moje přirozená blízkost k motocestovatelské komunitě, ve které se pohybuji už od roku 2016 jako redaktorka Magazínu Motoroute.cz. Každý den mě fascinuje, jak jsou tihle lidé inteligentní, pohodoví, pokorní a ochotní pomoci. Na rozdíl od některých facebookových skupin, kde jde hlavně o to, kdo má většího"pinďoura". Sama mám za sebou několik cest Evropou a Balkánem, a chci vyrazit i někam dál a být připravena na všechny výzvy, které mě v budoucnu na mých cestách potkají. I proto je pro mě můj vývoj – nyní v offroadu tak důležitý. To jsou moje pohnutky, zkušenosti, plány...
A jak bych shrnula své "odpanění" v terénu a Mildovu školu?
- Za prvé, ten chlap to má v malíku.
- Za druhé, umí své znalosti srozumitelně předat, což je podle mě klíčové.
- Za třetí, je autentický, na nic si nehraje a má cit pro lidi – nepřetěžuje je a bere na ně ohledy.
Jeho největší předností je nejen vlastní zázemí, ale i neuvěřitelná orientace v terénu, dokonalý přehled o okolí (i v horách), schopnost zorganizovat čas tak, aby návraty byly klidné, a kombinace tras – střídání offroadu s asfaltem, díky čemuž si člověk odpočine. A k tomu všemu přátelská povaha, která mu umožňuje navázat vztahy s místními. Díky tomu zde dostáváte náhled do místního života a kultury, což je něco, co vám hotelový resort nikdy nenabídne.
Takže, abych to shrnula – Mildagang.cz není jen o zážitcích. Je to edukace, zábava, nové perspektivy a spousta smíchu. A za to to stojí!